První, co by si měl vždy uvědomit, je fakt, že pes je individualita, a že se k němu musí přistupovat se značnou trpělivostí, a nejlépe také s nabitými znalostmi. Před pořízením určitého psího plemene si neváhejte nastudovat jeho způsob života - co má pes rád, co ne a jak směřovat jeho výcvik.
Ideální čas pro začátek výcviku a výchovy je již v mladém věku, tedy před dosažením dvou let. To ovšem neznamená, že by nebylo možné učit i staršího psa novým kouskům. Ono okřídlené heslo v tomto případě neplatí. I starší pes se dokáže učit, ovšem trochu pomaleji a obtížněji.

Propojení ducha

Psi malých i velkých plemen dokážou být velmi empatičtí vůči člověku a umí dokonce vycítit nálady, jako je strach, nejistota, stres a nervozita. Poznají také špatnou náladu svého pána, což se může negativně projevit při výchově a výcviku. Proto buďte pokud možno pozitivně naladěni, se psem komunikujte důrazně, ale nikoliv zbytečně agresivně. Nesmírně důležité je umět správně projevit pochvalu za odvedený výkon či splněný úkol, a také správně a přiměřeně trestat.

Nešetřete pochvalou

Pochvala by měla být radostná, při hlasovém projevu chválení neváhejte pejska pohladit nebo podrbat, jednoduše s ním být v kontaktu také fyzicky. Součástí odměny můžou být pamlsky, zejména pak při zvládnutí složitějších povelů a zadaných úkolů. Jenže s pamlsky to není tak jednoduché a nemělo by se to s nimi přehánět. Vždy dávejte svému psovi jen malé množství, tak abyste pouze polechtali jeho chuťové buňky a neuspokojili jeho hlad, či ho dokonce nepřekrmili. A jaké laskominy jsou vhodné? Nemáte-li zrovna po ruce komfortní psí speciality z chovatelských obchodů, bude vám stačit kousek masíčka, piškot, případně i kousek uzeniny, ale opravdu jen malý kousíček.

Přiměřený a přirozený trest

Při trestání se držte toho, co je pro psa přirozené, tedy jeho způsobů chování ve smečce. Pro ponížení slabšího jedince využívají starší a silnější psi uchopení za krkem, což se doporučuje také chovateli. Pokud je pes dokonce agresivní, neváhejte ho pevně stisknout na šíji a přitisknout ho k zemi, až do té doby, než se uklidní a přestane štěkat nebo výhružně vrčet.
Uchopení za krk psa nijak výrazně nebolí, ale znamená určitý akt ponížení. Jakmile se uklidní, zkuste na něj promluvit pro změnu klidným a vstřícným hlasem, pak bude mnohem snazší pokračovat v započatém výcviku. Nikdy nepoužívejte agresivní bití rukou, nebo dokonce kopání, psi si velmi dobře zapamatují kontakt s vámi v souvislosti s bolestí. Můžou se vůči vám stát opatrní či dokonce agresivní a ztrácí ve vás důvěru.

Oslovení a přivolání

Aby váš psí mazlík kdykoliv přiběhl na zavolání, učte ho znát již od malička své jméno. Především pak ve spojení s příjemnými činnostmi, tedy například s hrou, krmením nebo hlazením. V praxi to znamená, že kupříkladu pokud budete právě krmit, hovořte na svého psa a občas důrazně použijte jeho jméno. Pokud zareaguje, pochvalte ho, pokud ne, upozorněte na sebe výrazným zvukem, třeba tlesknutím.Po čase bude pes reagovat na své jméno při každém zavolání.

Socializace psa

Psa je nutné navyknout na jiné psí jedince, ale také na cizí lidi. Proces socializace vůči lidské společnosti začíná již od věku štěněte, sžívání s jinými psi většinou až na cvičišti. Je nutné, abyste svého psa velmi dobře sledovali a kontrolovali jeho reakce na menší psy a feny, které mohou vyžadovat určitou ochranu. Jakmile uvidíte jakýkoliv náznak agrese, svého psa odveďte stranou a důrazně mu „domluvte“. Pokud už ale dojde k tomu nejhoršímu, tedy ke rvačce, v žádném případě nevkládejte své ruce mezi psí tlamy, a to i v případě, že mají vodítka. Svého svěřence uchopte rázně za končetiny, ocas nebo kůži za krkem, a co nejdříve ho odtrhněte.
Problémem pro některá psí plemena mohou být nadměrně hlasité zvuky a jiné rušivé elementy, spojené především s městem a velkým provozem. Pokud zpozorujete, že se váš pes něčeho leknul, nedávejte najevo žádné vzrušení a už vůbec ho neberte do náručí, to by byl důkaz vašeho vlastního strachu. Na psa musíte působit tak, jakoby se nic nedělo a empatie opět zafunguje výborně.

Základní péče o zdraví a kondici

Velkou pozornost by měl chovatel věnovat i  péči o zdraví a kondici svého svěřence. Součástí kvalitního chovu jsou vždy pravidelné návštěvy veterináře, který provádí prohlídku, odčervení a očkování. Péči o srst již zvládnete bez potíží sami, obecně u všech srstnatých plemen platí, že by se měla alespoň jednou týdně vykartáčovat, zvláště v období zvýšeného línání. K těmto účelům slouží speciální psí kartáče. Rozhodně nepodceňujte péči o zuby, uši a packy. Pravidelně je kontrolujte a provádějte náležitou očistu nebo ošetření.
Některá plemena si brousí drápky sama a přirozeně, mohou k tomu pomáhat různé hračky a pomůcky se škrabadly, někdy ale musí přijít s pomocnou rukou majitel psa. Znovu existují různé speciální nůžky, nožíky a pilníky, nejen pro zastřihování drápů, ale také pro jejich čištění.
Většina chovaných psích plemen miluje pohyb, proto jim dejte dostatek volnosti, experimentujte s různými překážkami a psími hračkami. Je jisté, že k psí pohodě patří nejen pocit zdraví, ale také dokonalá psychická pohoda, která souvisí se zábavou.

Krmení

Pokud hovoříme o zdraví a kondici našich psích přátel, nelze opomenout ani základy krmení. Pokud nepatříte k výživovým psím specialistům, kteří si doma sami připravují a vaří „žrádlo pro psy“, zřejmě sáhnete po granulích. Vybírejte pokud možno vyvážené a určené právě pro dané plemeno nebo skupiny psů. Podezřele levným granulím se raději vyhněte.
Každá věková kategorie psů má své granule, to znamená, že budete v obchodech vybírat krmení určené pro štěňata, dospělé psy a samozřejmě rovněž pro psí seniory.
Pokud si s něčím, co souvisí s výchovou psa, nevíte rady, ptejte se svého veterináře, zkušených chovatelů, studujte literaturu a mějte maximum informací. Váš pes pak bude v pohodové náladě a dokonalé kondici, ať je to malý jorkšír nebo nebezpečně vyhlížející rotvajler.